Ahoj, dnes vám štěknu něco o masíčku. Jídlo je vlastně úplně nejzásadnější téma, každý den o něm přemýšlíme a žít se bez něj nedá. Já jsem jako mimino dostávala granule Orijen. Přes to nejel vlak. Mají to nejlepší hodnocení všude možně a pejskové po něm rostou jako z vody. Jenže jak jsem dostávala vlastní rozum, a mluvila i s jinými čtyřnožci, říkala jsem si, že bych mohla začít dělat v jídle trochu ofuky, třeba mému člověku dojde, že bych mohla dostávat ještě větší mňamky. Můj člověk studoval, porovnával, četl recenze, ale pořád to byly granule (S kapsičkou, ale to nestojí za řeč.). Od té doby, co jsme začali péct psí sušenky a doma pořád bylo nějaké maso, jsem začala doufat, že můj čas už musí přijít (Můj a masa, přesněji.). Minulý týden mi nějak nebylo dobře, můj člověk byl z toho celý nervózní a pořád mě sledoval, a pak mě vzal k doktorovi. Dostala jsem nějaké injekce (Jako chápete to, je vám blbě a oni vás ještě trápěj.) a léky a taky dietu. No, dietu. Třikrát dennně se podává velmi krátce vařené kuřecí, králičí a krůtí maso, rýže a mrkev. Mňam. A prý už to tak bude pořád. Jen masíček bude víc druhů a někdy dostanu i syrové. Takže i já končím s umělým jídlem. Jupí! Pac a pusu.