pondělí, 06 červenec 2020 12:24

Vodpočinek & Poděbrady

Nazdar, tady Tony. Na konci minulýho sepisování už byla psa tak zdechnutá, že ani neměla sílu vohlásit, že sme se v neděli cestou z těch krutopřísnejch Beskyd stavili eště za Bedřichem v Litomyšli. Teda vo Bedřichovi vopakovaně mluvil SPŽP, ale nějak nevim, že by se tam vobjevil. Což je fuk, stejně by mi asi nedal vochutnat svuj voběd. Co naděláš, no. Taky sme se vomočili ve vodě, co se menovala Velkej Košíř nebo tak nějak blbě. V našem pelechu pak psa vodpadla totálně. Když se zvotavila aspoň trochu, přijeli k nám na srandy malý člověkové, abychom to neměli zas tak úplně vobyčejný. Takže sme zařadili pobejvání u vody v parku, vopalovačky a veškerý hřiště ve vokolí. Ufff. Vodpovědný vyvalování se vstávačkou jen na maso a močení vypuklo ve středu a užila sem si ho hustě! V pátek sme vokouknuly naší spadlou Pec, ale tam je to úplně naprd, protože jejich potrava bloncce děsně chutná a nevydá pse týraný vyhubnutý jen s malym špekem ani drobek. Vopravdu psomilnost tohle. No, a abychom furt nedřepěly ve vokolí, vyrazili sme v sobotu i se SPŽP na vejlet vlakem do Poděbrad. Voblibujeme to tam dost a známe tam už každej druhej šutr. Je tam velká voda Labe s nejedlejma kachnama, trpaslík ve vohradě, voplatky s marcipánem, spousta květinovejch vozdob, který sou celkem k ničemu a samozřejmě pívo a kafe (Do Amáres nás loni zavedla Kniha kaváren a od té doby se vždycky ráda vracím. Aktuálně tam ze zrnek z Myanmaru připravují nejzajímavější cold brew, co jsem kdy ochutnala. Ach! Pozn. člověka.). Jinak bychom tam ani nejeli, že jo. Tak zdar.

Číst 182 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání