pondělí, 18 leden 2021 11:51

Furt bílo

Nazdar, tady Tony. Vono normálně je zasněženo venku furt. To vůbec nepamatuju, že bych ve vokolí pelechu tolik dní po sobě zažila. Hustý. Jinak zase asi začalo vobčasný vobdobí pobytu u velký černý psice ve vobydlí. Tentokrát to bylo vobstojný, protože bloncka vomámená sněhem nás furt brala na lítačky do polí za hrabošem. Von je teda nějakej schovanej a já musím stejnak mít koš na hubě, protože bloncka nějak usoudila, že s nim líp poslouchám. No nevim, spíš mě to lovení přestane dřív bavit, když to nenese vovoce, než že by mi to zlepšilo sluch, žejo. Po pořádnym vodpočinku v našem pelechu, kdy sme nedělaly skoro nic, jen dycky vobešly sídliště, a hlavně vochutnávaly dost mlsin, byl v sobotu na programu krutopřísnej vejlet se SPŽP. Začali sme v Kouřimi, což je město a teda žádný zásadní srandy, ale pak sme vyrazily za baráky do polí na naučnej vokruh Stará Kouřim. Ten vobsahuje nějaký Přemyslovce a Lechův šutr, kolem kterýho se má skákat po jedný noze. Což psa vosvojený nemá. Hlavní ale bylo, že sem na sobě neměla šňůru pro blbý a mohla sem si protáhnout sval, jak sem chtěla. Což sem teda chtěla hodně, takže sem trochu ztratila vosoby z dohledu a voni mě museli najít. Bloncka kvůli tomu sestavila pomocnej tým a šlo jim to vobstojně, ale i tak bylo nevobyčejně napínavý, jestli nebudu psa ztracená a v čudu. Pak sem se vobjevila a všichni byli děsně radostný. Ufff. Jeli sme to voslavit k naší voblíbený Gábi do Říčan (V půlce svého dopia už jsem dost litovala, že jsem si nedala hned dvě. Pozn. člověka.) a vodpoledne už sem vodpadla a chrněla až do večerního masa. Tak zdar.

Číst 49 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání