pondělí, 22 březen 2021 15:15

Mimo vokres

Nazdar, tady Tony. Sem vám chtěla vobjasnit, co sem si pomyslela vo těch vobalech na hubu, co teď furt nosej vosoby. Normálně bych si štěkla, že dobře bloncce tak, když mi to furt cpe, tak ať si taky zkusí, co to vobnáší. Ale voni v tom nemaj díry na dejchání sem zjistila! Takže asi teda nedejchaj a to se nejde podivovat, že neskáčou metr do vzduchu. Nevim, jestli by jim to neměl někdo vopravit teda. No nic. V úterý sme vyrazily do města do krutopřísnýho vobchodu pro vocasatý Hunter. Tam sem kromě mlsin vobdržela novou kost na krk, kde je telefonní číslo proti ztracení. Protože já jak sem vonehdá vodešla někam do čudu, tak už sem byla skoro ztracená a to bloncka nechce. Takže teď stejnak chodim na dlouhatánský šňůře pro blbý a volně se můžu hejbat jen u černý psice ve vohradě. Tam sme vodjely pak večer a užily si tam parádní tři dny s lítačkama vokolo hraboše a rybníku a spoustou srandy. Povedl se mi tam taky hustej vobjev. Ve vohradě je totiž kompost. A kompost je co? Voplocená potrava! Už chápeme? No a v sobotu sme se už v naší vokresní vobci vypravili i se SPŽP vykukovat starý baráky na Vyšehrad, pak sme seběhli kopcem na kafe (A na božský větrník do kavárny Čekárna. Pozn. člověka.) a na náplavce vokontrolovali jedlost labutí. Prej si můžu nechat zdát. Tak zdar.

Číst 117 krát

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.



Anti-spam: je třeba splnit zadání